Točím svůj první short. Teda ještě úplně ne. Předchází tomu tisíc a jedna věc. Nejtěžší je začít. Člověk by nejradši vzal kameru, šel ven a celý to rovnou nakroutil. Ale tak to v reálným světě nefunguje.
Uff, tak mám nějaký fotky a teď co s nimi? Ne, tak nějak by to začínat nemělo. Mnoho z vás, a vlastně nás, občas přemýšlí naopak. Nejdřív se něco vyfotí a pak teprve přemýšlíte co s tím. Já vám povím tajemství. Zkuste to naopak. Nejdřív si vymyslet co chcete dělat a pak hledejte fotografa. Ideálně dobrého, který vám pomůže splnit cíl. A nemusím to být jenom já.
Do sklepa, všechno, a co nejrychleji. Tento rok byl tak trochu jiný než ty předešlé. Tentokrát se totiž stalo něco neočekávaného, něco trochu speciálního. Co? O tom vám teď povím. A korona to není drahý pane…
Aby příběh fungoval, a je jedno jestli fotím historickou fotku nebo aktuální problematiku, třeba víno. Ale aby příběh fungoval, musí fungovat vše kolem něj. Prostředí, doplňky, atmosféra a hlavně subjekt. Voják odboje za druhé světové války vám nebude fungovat uprostřed funkcionalistického sídliště, stejně tak business man na hradě.
Co dělá dobrou fotku? Jasně, kompozice, světlo, subjekt. Ale taky odvaha jít za své hranice. Pochopit co fotíte. Já dnes budu mluvit o tom, že je občas potřeba si vlézt do vody, lehnout do bláta nebo vylézt na sud.
Taky vás někdy při sledování filmů napadají myšlenky, že vedete vlastně poměrně obyčejný život a jedině filmy nebo knížky vás přednáší do zajímavých alternativních světů? Občas si člověk až trochu přeje nějaké drama.
V tuto chvíli je čas retušovat, protože to jsou přesně ty věci, které na fotku nepatří. Co je to vlastně retuš? Retuší odstraňujeme věci nevhodné a přidáváme věci vhodné. Tato archaická definice je blízko k pravdě. Jen musíme jít víc do hloubky.
Točím svůj první short. Teda ještě úplně ne. Předchází tomu tisíc a jedna věc. Nejtěžší je začít. Člověk by nejradši vzal kameru, šel ven a celý to rovnou nakroutil. Ale tak to v reálným světě nefunguje.
Co dělá dobrou fotku? Jasně, kompozice, světlo, subjekt. Ale taky odvaha jít za své hranice. Pochopit co fotíte. Já dnes budu mluvit o tom, že je občas potřeba si vlézt do vody, lehnout do bláta nebo vylézt na sud.
Uff, tak mám nějaký fotky a teď co s nimi? Ne, tak nějak by to začínat nemělo. Mnoho z vás, a vlastně nás, občas přemýšlí naopak. Nejdřív se něco vyfotí a pak teprve přemýšlíte co s tím. Já vám povím tajemství. Zkuste to naopak. Nejdřív si vymyslet co chcete dělat a pak hledejte fotografa. Ideálně dobrého, který vám pomůže splnit cíl. A nemusím to být jenom já.
Taky vás někdy při sledování filmů napadají myšlenky, že vedete vlastně poměrně obyčejný život a jedině filmy nebo knížky vás přednáší do zajímavých alternativních světů? Občas si člověk až trochu přeje nějaké drama.
Do sklepa, všechno, a co nejrychleji. Tento rok byl tak trochu jiný než ty předešlé. Tentokrát se totiž stalo něco neočekávaného, něco trochu speciálního. Co? O tom vám teď povím. A korona to není drahý pane…
V tuto chvíli je čas retušovat, protože to jsou přesně ty věci, které na fotku nepatří. Co je to vlastně retuš? Retuší odstraňujeme věci nevhodné a přidáváme věci vhodné. Tato archaická definice je blízko k pravdě. Jen musíme jít víc do hloubky.
Aby příběh fungoval, a je jedno jestli fotím historickou fotku nebo aktuální problematiku, třeba víno. Ale aby příběh fungoval, musí fungovat vše kolem něj. Prostředí, doplňky, atmosféra a hlavně subjekt. Voják odboje za druhé světové války vám nebude fungovat uprostřed funkcionalistického sídliště, stejně tak business man na hradě.
Máte projekt, se kterým potřebujete pomoct? Pomáhám neziskovám, nadacím, agenturám, farmářům a všem užitečným lidem vyprávět jejich příběhy. Pomůžu vyprávět ten váš.
Napište miJsem filmař, dokumentarista a ekologický ambasador. Vyprávím příběhy těch, kteří dělají svět lepším místem. Od regenerativních zemědělců po skotské distilérky. Když zrovna netočím, navrhuju UI/UX, hraju hudbu, cestuju a užívám si dobrý víno a skvělou whisky.